Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Období Spellcross

 

Už několik hodin přicházela neustálá hlášení o nepřátelském postupu. Nepřítel prorazil obranné seskupení sektorů a úplně zničil postavení úderných jednotek Aliance. Jen osamělé, roztroušené skupinky zachráněných se pomalu dostávaly do bezpečí druhé obranné linie. Kapitán Hogarty převzal velení nad posilněným 155. praporem. Pět rot se zakopalo na kopci ovládajícím okolí. Byl přirozenou překážkou pro postupujícího nepřítele a zároveň pilířem narychlo poslepované obrany vojsk Aliance. Ještě stále přicházeli poslední ustupující z úderných oddílů. Všichni potvrzovali zprávy o rychlém postupu oddílu Other Side. Proud utečenců postupně ustával, až nakonec úplně přestal. Za nimi šla už jen mlha. Bylo jasné, že přicházejí. Útok začal...
Jednotka spustila divokou palbu, ale z mlhy se vynořovaly stále nové a nové řvoucí postavy. Náhle celý kopec osvětlila mohutná záře. To přiletěly ničivé ohnivé blesky a vybraly si krutou daň v podobě desítek mrtvých obránců. Ty proklaté útočné oddíly Other Side určitě disponují nějakou magickou podporou. Trvalo to dva dny – dva dny plné krutých bojů. Padaly desítky obránců, ztráty Other Side už přestali počítat, ale kopec byl stále pevně v našich rukách. Za svítání druhého dne začalo pršet a s deštěm přišla i další útočná vlna Other Side. Nejdříve desítky, pak stovky rozběsněných bestií. Orkská pěchota, a spolu s nimi smečky útočných vlků, a nakonec vlčí jízda. Všechno dovršil nový útok magie. Bylo to jako příval nevyčerpatelných rezerv živé síly a energie. Orkové vtrhli do zákopu, odněkud zprava byl slyšet řev. To se nemělo stát. V boji na blízko byli Orkové mistři a většinou pěchotě nedali žádnou šanci.  Ještě, že měli zásobu granátů. Ale i tak je to stálo dobrých 20 životů. Vojáci na kopci pomalu, ale jistě ubývali. Zbytky oddílu neustále měnily postavení po každém útoku, takže magické útoky často vycházely naprázdno. Hogarty si celou dobu zachoval chladnou hlavu. Bylo to pro něj příliš jednoduché a lehké, přijít v tom pekle o rozum. Přitom na něj tlačili ze všech stran. Nadřízení stále slibovali, zapřísahávaly a kategoricky přikazovali. Nakonec z jeho jednotek zůstaly jen cáry. Jejich zbytky zůstaly ve smrtícím nepřátelském sevření bez jakékoliv dělostřelecké podpory, bez záloh, munice, bez naděje na záchranu. Při životě je drželo už jen jedno, utečenecký tábor CGI. Ležel asi 10 km od jejich pozice. Byl plný bezbranných starců, žen a dětí. Hogarty až příliš dobře znal nepřítele a nebylo vůbec těžké uhádnout, co se stane, když tam dorazí. Dokud ale budou postup Other Side zdržovat, možná se podaří tábor evakuovat.
Konečně přestalo pršet a obloha se vyjasnila. Právě začínal další útok, když mezi běsnící Ka-Orky s pěnou u úst začaly dopadat dělostřelecké granáty. Na pahorku se objevily tanky a začaly válcovat zděšené Orky. Na smrt unavení vojáci už ani nejevili známky překvapení. Hogarty beze slova hleděl na příšernou apokalyptickou scenérii. V záři zapadajícího slunce, pod pásy obrněných kolosů, hynuly s divokými výkřiky stovky Orků. Náhle vedle něj zastavilo velitelské vozidlo. Vyskočili z něj štábní důstojník a major od tankistů.
„Přišli jste o tu nejlepší zábavu, gentlemani“ procedil Hogarty a do úst na znamení vítězství vložil cigaretu. Jeho tvář a uniforma byla pokryta neidentifikovatelným odpudivým povlakem, směsi bláta, potu a krve, ale nikomu to nevadilo. Starý průzkumník si unavenýma očima plnýma nevýslovného smutku prohlížel okolí, které bylo jako vystřižené z nějakého bezejmenného masakru. Stovky těl ležely podél celé bojové linie, která se strašnými boji změnila na měsíční krajinu. Krajinu, v které bok po boku leželi padlí vojáci Aliance spolu s bestiemi Other Side. Pak si vzpomněl na tábor CGI a najednou byl nevýslovně hrdý. Hrdý, že to všechno nebylo úplně zbytečné. Major, který sledoval jeho pohled, uznale pokýval hlavou:
„Dobrá práce. Škoda, že jsme to představení nestihli. Nemohu říci, že jsme nepospíchali.“ Pomalu si promnul krví podlité, unavené oči.
Hogarty se v duchu ušklíbl. Splnili jsme povinnost, ale za jakou cenu. Ze čtyř set chlapů mi jich zůstalo sotva padesát. Zbytek byl mrtvý. Ale po nich přijdou jiní a ti s Other Side jinak zatočí. Každého je dnes možné nahradit. Každého z nás...

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA